Friday, May 29, 2009

Na hrasku


Giovi spal celou noc ve sve posteli, ale probudil se uz v sedm a pak byl pekne protivny. Potrebovala jsem chvilku pro sebe, tak jsem jela do UH k me plicni doktorce pro recepty. A pomohlo to, po ceste domu uz jsem se na maleho zase tesila :-)

Navstivili jsme tetu Moniku. Giovimu se tam nechtelo, ale jakmile uvidel Monicinu dceru Anicku, tak uz se mu tam libilo. Anicka s nim delala blbiny, ukazala mu sve hracky, pejska a taky zahradu. Na zahradce byly uzasne jahody a moc dobre tresne, ale Gioviho nejvic bavil a chutnal mu hrasek. Ani se mu pak nechtelo domu.

Wednesday, May 27, 2009

Strudl


Rikala jsem si, jak tu Gioviho vykrmim, ale mamka jenom obraci oci, kdyz vidi, jaky rypak v jidle to je. Rano snedl dve palacinky. Obed nechtel, ale na svacinu mel snad pulku jablecneho zavinu. Porad rikal MORE MORE a taky HMMM, GOOD (jeste jeste, hmm, dobre). Na veceri jsme sli do pizzerky a tam samozrejme nejedl zas nic. Az doma mozna dve lzicky ryze. Ale zato si tam vyhral s hrackama. Tady ten kocarek byl jakoze sekacka a posekal jim tam cely travnik.

Utery 26/5 - Veget


Konecne doma. Odpocivame a pak jedem nakoupit a na namesti v Uherskem Hradisti. Danny tam keca se znamyma a ja hlidam maleho. Je sranda, jak komunikuje. Je videt, ze rozumi cesky, ale odpovida anglicky. Byly tam dvojcatka holky a mely odrazeci kola. Kdyz je polozily na zem, tak Giovi vyrazil do akce. Jedno si vybral a zkousel na nem jezdit. Holcicka pribehla a rika mu TO JE MOJE KOLO a Giovi na to HAVE THAT ONE (vem si tamto druhe). Sranda. Ale jeste mu nedochazi, ze mu holcicka nerozumela. Holcicce to mozna taky nedoslo, ze mu nerozumi. Uz jen to, ze ukazal na to druhe kolo byla jasna odpoved. Deti se domluvi.
Fotky - moji chlapi sleduji film namisto vecernicku. A vyhled z horniho okna smerem na Javorinu a mamcinu zahradku.

Pondeli 25/5 - na ceste

Fotka z letadla. Giovi rezignovane hledi na video. Spinkal mozna 4-5 hodin, takze je pekne unaveny a protivny, ale videjko, plenka a palec ho uklidnuji. V Praze na nas cekal bracha Pavel a doma jsme byli uz kolem pul druhe. Dlouha cesta konecne u konce.
Doma se Giovi jeste v pyzamku a bosky hned vydava k sousedum, uvidel tam Kristyncinu motorku. Po zbytek dne lita sem a tam jak sileny a vola BABA, COME ON (pojd, babi). Vecer usina vycerpany a budi se po hodine s placem a pak zas. Nakonec si ho beru k sobe na velkou postel a Danny jde do vyhnanstvi v jeho pokojicku. V pul jedne v noci jsme vzhuru a chvili cumakujeme, ale rano spime do deviti.
Je fajn byt zase doma!

Nedele 24/5 - ODLET

Takhle nam zacala cesta do CR. Giovi si uz ve West Palm Beach myslel, ze jsme u babicky. Vykrikoval BABA BABA, WE ARE HERE (uz jsme tady). Jak byl potom chudacek zklamany, ze cesta trva tak dlouho. Moje ucho bylo v pohode, zato jeho ouska bolela a byl nestastny a protivny, ze nemuze byt doma ve znamem prostredi se svyma hrackama a s dedou a babi. V letadlebyl dvoulety chlapecek, se kterym si trosku pohral, dival se s nim na krtecka, vykrikoval KRTEK KRTEK na cele letadlo :-) Ale jakmile mu chlapecek nechtel vratit jeho nove hracky, tak zacal natahovat a pak uz si s nim hrat nechtel.


Saturday, May 23, 2009

Popel

Ohen jsem vyfotit nestihla a taky nic jineho dnes. Dopoledne jsme vyjeli do parku, ale hrozilo, ze kazdou chvili zacne prset, tak jsme sli do knihovny a pohrali si chvili tam. Pak jsem balila a uklizela, na foceni nebyl cas. Tchan dnes zapalil hromadu dreva a vetvi na zahrade. Vecer uz tam byl jen horky popel, ale stacilo prihodit par vetvicek a mohli jsme si opect marshmallows. Giovi ale opecene nechtel, rikal, ze jsou spinave :-) Jejda a byl dnes protivny. Nekolikrat sceny pro nic za nic. A vecer se mu nechtelo spat. No jsem zvedava, jak to zitra zvladnem. Z domu odjizdime v pul jedne. Dalsi zapis bude z Ceske republiky.

Friday, May 22, 2009

Marasco Ranch







Rano jsme vyrazili na ranch. Sraz s maminama. Zatim nejvetsi, bylo tam snad 20 mamin a jeste vic deti. Je to moc hezka farma, maji spoustu zviratek na hlazeni i na krmeni a pry je vsechny svezli i na vlecce na slame, ale to uz jsme tam nebyli. Gioviho to proste nebavilo. Jen chvilicku krmil ovecku, ale jinak chtel litat a zkoumat okoli a to jsem ho nenechala a navic sebou svihl, tak byl znechuceny. Sli jsme do auta pro MAK a zacalo prset, tak jsme chvili sedeli v aute a cekali, jestli to prestane. Neprestalo do 5 minut, tak jsme jeli dom. Prselo s prestavkama cely den, tak jsme zase nekolikrat chodili bosi v kaluzich a Giovi pres ne jezdil truckem.

Odpoledne jsem jela k usnimu. Ucho mi pichl a dal mi instrukce do letadla, takze bych mela byt v pohode. Ale zalehle to mam porad a navic, kdyz si zacpu nos a fouknu, tak mi to ucho piska. Je to divny pocit. :-) Aspon ze muj odlet neni ohrozen. Zitra zabalime a v nedeli pofrcime smer Ceska republika, jupiii!